Fázový výraz

DánštinaEdit

Dánština má několik fázových pozdravů:

• Hvordan går det? ‚jak to jde?‘. Podobný anglickému pozdravu how are you? Možné odpovědi jsou: Det går godt/fint ‚jde to dobře/fajn‘.
• Hvor’n skær’en? ‚jak se to řeže?‘ Neformální pozdrav mezi blízkými přáteli.
• Hvad så? ‚Co tedy?‘. Podobný anglickému pozdravu what’s up?. Častěji se používá v Jutsku. Možná odpověď je Ikke så meget ‚nic moc‘.
• Hej je velmi častý neformální pozdrav a ekvivalent anglického hi, vyslovuje se téměř stejně. K jednoslovným pozdravům s přibližně stejným významem patří hejsa (vzniklo spojením hej s německým sa z francouzského ça), dav, davs (obě redukované podoby dag s významem ‚den‘), goddag, halløj, halløjsa, halløjsovs (Pun pozdrav. Vznikl spojením halløj a løgsovs ‚cibulová omáčka‘), pænt goddag ‚hezký dobrý den‘ je formálnější pozdrav.
• Hallo se používá pouze tehdy, když si mluvčí není jistý, že ho slyší. Příklady, kdy je vhodné říci/vyřknout haló:
• Mojn se používá pouze v jižním Jutsku. Pochází ze severoněmeckého moin z německého slova Morgen, které znamená „ráno“. Přes svůj původní význam se používá jako pozdrav po celý den.
• Hej hej nebo farvel jsou běžné způsoby loučení. Vi ses ‚uvidíme se‘ se používá jako pozdrav na rozloučenou v rozhovorech tváří v tvář, zatímco vi snakkes ‚budeme spolu mluvit‘ / vi snakkes ved ‚budeme spolu mluvit do‘ se používá jak v rozhovorech tváří v tvář, tak v telefonických/textových rozhovorech.
• Kør forsigtigt ‚jeď bezpečně‘ se říká osobě, která opouští místo, kde se mluvčí nachází, a chystá se jet autem / na kole na jiné místo. Kom godt hjem ‚vrať se dobře domů‘ se říká ve stejné situaci bez ohledu na způsob dopravy.
• God arbejdslyst ‚dobré chuti do práce‘ se říká při loučení s osobou, která je buď právě v práci, nebo odchází do práce.
• Tak for i dag ‚díky za dnešek‘ se často říká ve formálnějších kontextech delších interakcí, například na konci schůzky nebo na konci vyučování.
• God bedring ‚dobré zotavení‘. Říká se při odchodu od nemocného člověka.
• Ha‘ det godt ‚měj se dobře‘ nebo du/I må ha det godt ‚ať se ti(sg./pl.) daří‘ je fráze na rozloučenou s přáním, aby se druhému dařilo dobře. Vtipnou variantou je Ha‘ det som I ser ud ‚měj se, jak vypadáš‘ (doslova: ‚měj se, jak vypadáš‘). Tím, že mluvčí neřekne očekávané adjektivum godt ‚dobrý‘, porušuje maximu kvantity, a tím naznačuje, že si nemyslí, že posluchač vypadá dobře. To může být chápáno jako urážka, a proto se používá hlavně neformálně mezi přáteli.

Některé fatické pozdravy se používají pouze v písemných projevech, jako jsou dopisy, e-maily a projevy čtené nahlas:

• Kære ‚milý‘ následovaný jménem je formalizovaný způsob začátku dopisu, projevu apod.
• Mezi způsoby zakončení dopisu nebo e-mailu patří hilsen ‚pozdrav‘, (med) venlig hilsen ‚(s) přátelským pozdravem‘, někdy se zkracuje na (m)vh. Mezi další patří med kærlig hilsen ‚s láskyplným pozdravem‘ zkráceně kh, knus ‚objetí‘.

Některé pozdravy jako hej lze používat po celý den. Některé jsou specifičtější a konkrétní čas, kdy přejít na další pozdrav, se může u jednotlivých mluvčích lišit. Obecně však časově specifické pozdravy jsou:

Godmorgen ‚dobré ráno‘, kolem 6:00 – 10:00

God formiddag doslova ‚dobré předpoledne‘, kolem 9:00 – 12:00

Goddag ‚dobrý den‘, kolem 10:00 – 18:00

God eftermiddag ‚dobré odpoledne‘, kolem 13:00 – 18:00

Godaften ‚dobrý večer‘, kolem 18:00 – 12:00

Godnat ‚dobrá noc‘, říká se vždy, když se posluchač chystá jít spát.

Děkuji:

• Mezi způsoby vyjádření díků patří tak ‚díky‘, tak skal du have ‚díky budeš mít‘, mange tak ‚mnoho díků‘, tusind(e) tak ‚tisíc díků‘, tak for det ‚díky za to‘ a jeg takker ‚děkuji‘.
• Na poděkování lze odpovědět slovy selv tak ‚sám sobě děkuji‘ nebo det var så lidt ‚bylo to tak málo‘ (s odkazem na malé množství práce, kterou bylo třeba udělat).

Přání:

• Held og lykke ‚štěstí a zdar‘. Ekvivalent anglického good luck.
• Knæk og bræk ‚prasknout a zlomit‘ má stejný význam jako good luck, i když pravděpodobně odkazuje na zlomení části těla stejně jako anglický výraz break a leg. Většinou ho říkají sportovní rybáři, lovci a divadelníci.

Dánský znakový jazykEdit

Počáteční pozdravy

HEJ, pohyb úst: /hej/ nebo /dav/ nebo nic. Používá se jako standardní ekvivalent anglického pozdravu hi.

I-ORDEN, pohyb úst: /bibi/. Při dvojím zopakování lze znak přeložit jako „jde všechno dobře?“.

Zdraví

VINKE, pohyb úst: /farvel/. Znak znamená „na shledanou“ a vypadá jako mávání.

EnglishEdit

„Není zač“ ve svém fatickém užití nemá za cíl sdělit posluchači, že je vítán; je to fatická reakce na poděkování, což je zase fatika, jejíž funkcí je potvrdit přijetí výhody.

Podobně otázka „Jak se máš?“ je obvykle automatickou součástí společenského setkání. Ačkoli existují případy, kdy je otázka „Jak se máš?“ položena upřímně, se zájmem a skutečně předpokládá podrobnou odpověď týkající se současného stavu respondenta, je třeba ji pragmaticky odvodit z kontextu a intonace.

Příklad: jednoduchá, základní výměna názorů mezi dvěma známými v neformálním prostředí:

Mluvčí první: „What’s up?“ (Americká angličtina. V britské angličtině to častěji znamená „Is there something wrong?“). Mluvčí druhý: „Ahoj, jak to jde?“ (V americké angličtině „Hey“ odpovídá „Hi“ nebo „Hello“. Přidáním „How’s it going“ se vrací původní pozdrav-dotaz, parafrázovaný, aniž by se nabízela jakákoli informace o tom, co se případně „děje“. Stručně řečeno, na token prvního mluvčího se odpovídá ekvivalentním tokenem druhého mluvčího, aniž by se ve skutečnosti odpovídalo na doslovný dotaz prvního mluvčího).

Nebo:

První mluvčí: „V pořádku?“ (Britská angličtina. V americké angličtině to může být pouze tagová otázka, přibližně ve významu „Souhlasíte s tím, co jsem řekl, nebo to přijímáte?“. V USA může delší otázka „(Are) you alright?“ znamenat „Is something wrong?“). Druhý mluvčí: „Ano, v pořádku.“

V obou dialozích ani jeden z mluvčích neočekává skutečnou odpověď na otázku, ale spíše jde o naznačení, že každý z nich uznal přítomnost toho druhého, a proto dostatečně splnil tuto konkrétní společenskou povinnost.

IslandštinaEdit

V islandštině existuje několik fázových pozdravů lišících se formálností:

• Hvað segirðú (gott)? ‚Co říkáš (dobře)?‘. Rovnocenné s anglickým how are you?. Cizímu mluvčímu může připadat zvláštní, že preferovaná odpověď gott ‚dobrý‘ je zakomponována do otázky. Preferovaná odpověď může být ég segi allt gott/fínt ‚Říkám, že je všechno dobré/fajn‘
• Hvernig gengur? ‚jak to jde?‘.

Poděkování:

• Takk fyrir ‚díky za‘.

JaponštinaEdit