Seznam slov týkajících se infixů viz Infixy podle jazykových kategorií slov ve Wikislovníku, svobodném slovníku.
Indoevropský nosový infixEdit
Přítomný čas některých protoindoevropských sloves přidává k základnímu kořeni nosový infix (m, n); kmeny ostatních časů mají kořen bez infixu.
- Latinský přítomný čas vincō „vítězím“ (srov. dokonavé pasivní příčestí victus „zvítězil“)
- Starořecké lambánō (také se sufixem -an-) „beru“ (srov. aorist élǎbon „vzal jsem“)
- Sanskrt používá nosový infix jako charakteristický znak sloves sedmé třídy neboli gaṇa. Tento infix má podobu -na- v silných tvarech a -n- ve slabých tvarech (mění se na retroflex ṇ po r a na m před labiálními hláskami). Pro kořen रुध् rudh, který znamená „blokovat nebo bránit“, máme रुणध्मि ruṇadhmi „blokuji“, ale रुन्ध्मः rundhmaḥ „blokujeme“ v přítomném čase.
ŠpanělštinaEdit
V Nikaragui a sousedních zemích (Honduras, Kostarika) (nikaragujská španělština, kostarická španělština a honduraská španělština) se španělská zdrobnělina ve jménech stává infixem ⟨it⟩:
ArabštinaEdit
Arabština používá běžný infix ⟨t⟩ ت pro slovesa tvaru VIII, obvykle reflexiva tvaru I. Umísťuje se za první souhlásku kořene; přidává se také epentetická předpona i-, protože slova nemohou začínat shlukem souhlásek. Příkladem je اجتهد ijtahada „usilovně pracoval“, od جهد jahada „snažil se“. (Slova „ijtihad“ a „džihád“ jsou podstatná jména odvozená od těchto dvou sloves.)
Austronéské a austroasijské jazykyEdit
Infixy jsou v austronéských a austroasijských jazycích běžné. Například v tagalštině se gramatický tvar podobný činnému rodu tvoří přidáním infixu ⟨um⟩ v blízkosti začátku slovesa. Nejběžnější infix -in- se používá k vytvoření záměrného slovesa, jako například ve slovech „giniba“, což znamená „zničený“ (od „giba“, přídavného jména s významem „opotřebovaný“); „binato“, což znamená „kamenný“ (od „bato“, „kámen“); a „ginamit“, což znamená „použitý“. Tagalogština si vypůjčila anglické slovo graduate jako sloveso; chce-li mluvčí říci „vystudoval jsem“, použije odvozenou formu grumaduate.
Khmerština, austroasijský jazyk, má sedm různých infixů. Patří mezi ně nominalizační infix ⟨b⟩, který odvozuje lbeun ‚rychlost‘ od leun ‚rychlý‘ a lbong ‚zkouška‘ od long ‚zkoušet, pronásledovat‘.
V malajštině a příbuzných jazycích, jako je indonéština, existují tři druhy infixů (sisipan). Jsou to ⟨el⟩, ⟨em⟩ a ⟨er⟩. příklady:
- Slovo ‚gembung‘ (varianta slova ‚kembung‘) znamená ‚nafouklý‘, zatímco ‚gelembung‘ znamená ‚bublina‘.
- Slovo „cerlang“ znamená „zářivý“, zatímco „cemerlang“ znamená „zářivý““.
- Slovo ‚gigi‘ znamená „zub“, zatímco ‚gerigi‘ znamená „zoubkování“.“
SeriEdit
V Seri tvoří některá slovesa kmen množného čísla infixací ⟨tóo⟩ po první samohlásce kořene; srovnej kmen jednotného čísla ic ‚rostlina (sloveso)‘ s kmenem množného čísla itóoc. Příklady: itíc ‚zasadili to?‘ a ititóoc ‚zaseli to?‘
.