Můžeme si stěžovat, protože růžové keře mají trny, nebo se radovat, protože trnité keře mají růže

Abraham Lincoln? Alphonse Karr? B. Fay Mills? Roe Fulkerson? J. Kenfield Morley? Anonymní?

Drahý vyšetřovateli citátů: Oblíbený citát o dosažení správného životního nadhledu je často připisován Abrahamu Lincolnovi:

Můžeme si stěžovat, protože růžové keře mají trny, nebo se radovat, protože trnité keře mají růže.

V tomto výroku jsou geniálně kontrastovány optimistické a pesimistické pohledy. Člověk může zdůrazňovat krásu a nádhernou vůni růže, nebo se může zabývat hrozivou bolestí trní. Zajímalo by mě, zda Lincoln tato slova skutečně pronesl. Nemohu nikde najít zdroj a rád bych znal kontext.

Citace Vyšetřovatel: QI nenašel žádný podstatný důkaz, že tento citát napsal nebo pronesl Abraham Lincoln. Lincoln se o růžích a trní zmínil, když v roce 1850 pronesl smuteční řeč za Zacharyho Taylora, který byl dvanáctým prezidentem Spojených států. Zde je úryvek: 1

Prezidentství ani pro nejzkušenější politiky nemá na růžích ustláno a generál Taylor v něm stejně jako jiní našel trny. Žádná lidská bytost nemůže obsadit tuto funkci a uniknout odsouzení.“

Výše uvedený výrok se od zkoumaného výroku zcela lišil.

Nejstarší důkaz pojmové shody, který QI nalezl a který používá stejné klíčové slovní položky, byl otištěn v díle významného francouzského novináře a spisovatele Alphonse Karra v roce 1853. Kniha „Lettres écrites de mon jardin“ („Dopisy psané z mé zahrady“) obsahovala rýmovaný verš na toto téma, ale Karrův úvodní komentář naznačoval anonymní autorství: 2

De leur meilleur côté tâchons de voir les choses:
Vous vous plaignez de voir les rosiers épineux;
Moi je me réjouis et rends grâces aux dieux
Que les épines aient des roses.

Tady je jeden z možných překladů verše do češtiny:

Zkusme se podívat na věci z té lepší stránky:
Ty si stěžuješ, že vidíš trnité keře růží;
já se raduji a děkuji bohům
že trny mají růže.

Tady jsou další vybrané citáty v chronologickém pořadí.

Alphonse Karr umístil tento verš také do své knihy „Sur la plage“ („Na pláži“) z roku 1862. 3 V roce 1877 byl verš otištěn ve sbírce „L’esprit d’Alphonse Karr: pensées, extraites de ses oeuvres completes“ („Duch Alfonse Karra: myšlenky, vybrané z jeho úplných děl“). Verše nebyly opatřeny žádným úvodem a čtenáři se mohli domnívat, že jejich autorem je Karr. 4

Do roku 1882 se verze přísloví dostala do angličtiny a slova byla připsána Karrovi. Zde je uveden příklad publikovaný v časopise „The Christian Life: A Unitarian Journal“ v Londýně: 5

„Někteří lidé,“ říká Alphonse Karr, „vždycky hledají vinu u přírody, že nasazuje trny na růže; já jí vždycky děkuji za to, že nasadila růže na trny.“

Výrok byl v následujících letech rozšířen v několika dalších časopisech. Například v roce 1883 „The Freemasons‘ Repository“ z Providence ve státě Rhode Island tuto poznámku otiskl a připsal ji Karrovi. 6

V roce 1886 vydala populární lektorka Kate Sanbornová kalendář, který byl plný citátů s názvem „Rok slunečního svitu: Svěží úryvky pro každý den v roce“. Totožný výrok připisovaný Karrovi se objevil na stránce kalendáře k 10. prosinci. 7

V roce 1888 „Luk v oblacích: Vydání této knihy, která obsahovala výše uvedenou verzi výroku, však nebylo přesně identifikováno, kdo je autorem:

Jiný geniální duch řekl: „Někteří lidé stále hledají vinu na přírodě, že dává trny na růže; já jí vždy děkuji, že dává růže na trny.“

V roce 1897 byl výrok otištěn v časopise „The Latter-Day Saints‘ Millennial Star“, ale slova byla připsána blíže neurčenému německému autorovi. Níže uvedené úryvky byly doplněny tučným písmem: 9

„Někteří lidé,“ říká jistý německý spisovatel, „stále hledají vinu na přírodě, že dává trny na růže. Já jí teď vždycky děkuji za to, že na trny nasazuje růže“. Nejlepší je v životě hledat růže a trny se snažit přehlížet. Není to tak těžké, když si jednou vytvoříme zvyk, a zvyk je klíčem, který svému nositeli otevírá dveře ke štěstí.“

V roce 1898 popsal „The Pacific Unitarian“ soutěž pořádanou „panem Moodym“ o „nejlepší myšlenku“. V následujícím úryvku „pan Moody“ pravděpodobně odkazoval na významného evangelistu a učitele Dwighta L. Moodyho. Vítězem soutěže se stala přeformulovaná verze zkoumaného výroku:

Pan Moody řekl, že dobrá myšlenka stojí za cestu dlouhou tisíc mil. Jednou nabídl cenu za nejlepší myšlenku, která mu byla zaslána za měsíc. Následující vylosoval cenu: „Lidé reptají, protože Bůh dal na růže trny. Nebylo by lepší poděkovat Bohu, že na trny nasadil růže?“

V roce 1911 přednesl v Racine ve Wisconsinu řečník jménem B. Fay Mills přednášku s názvem „Návyk na štěstí“ a noviny popsaly část jeho slov: 11

Zatřetí, z nepříjemných zážitků vytěžte maximum. Řekněte si spolu se starým Římanem: „I když je to neštěstí, snášet ho ušlechtile je štěstí.“. Nereptej, protože růže mají trny: raduj se, protože trny mají růže. Pesimista je člověk, který si ze dvou zel vybere obě. Nikdy nikoho neodsuzuj. Nezmiňuj se o svých slabostech.“

V roce 1916 otiskly noviny v New Orleansu ve státě Louisiana článek složený z velmi krátkých kázání. Jeden úsek se týkal „růžových keřů“ spolu s „trním“ a tematicky souvisel s výrokem: 12

Růžové keře mají trny a my je snášíme kvůli růžím. Všichni máme chyby, ale jsme souzeni podle dobra, které konáme. Nestačí si blahopřát k trnům, které máme, ale měli bychom ve svém životě hledat růže.“

V roce 1929 dával syndikovaný novinový sloupek s názvem „Hotelový stenograf“ do protikladu „trnité keře“ a „růžové keře“. Tyto dva výrazy byly použity i v moderním rčení uvedeném tazatelem. Sloupek napsal Roe Fulkerson a neuvedl v něm atribuci: 13 14

Můžeš si myslet, že jsi v neštěstí nebo ve štěstí, podle toho, co je ti nejpříjemnější. Je stejně snadné radovat se z toho, že z čeledi cibulovitých se rodí také lilie, jako litovat, že z čeledi liliovitých se rodí také cibule.

Je stejně snadné vzpomenout si, že trnité keře mají krásné růže, jako litovat, že růžové keře mají tak strašné trny. Je stejně snadné si vzpomenout, že ošklivé staré kočky mají krásná koťata, jako si vzpomenout, že z krásných koťat vyrostou zablešené kočky, které zabíjejí ptáky.

V roce 1936 se v syndikovaném sloupku „Kancelářská kočka“ od Junia objevil příklad rčení, který byl podobný výrazu uvedenému tazatelem. Slova byla připsána neznámému filozofovi: 15

Pohled: Jistý filosof řekl: „Mohu si stěžovat, protože růžové keře mají trny, nebo se mohu radovat, protože trnité keře mají růže. Záleží na tom, jak se na to díváš.“ Na úhlu pohledu závisí v životě mnohé. Díváš se na trny, nebo na růže?“

V dubnu 1949 otiskly noviny v Cantonu ve státě Ohio krátkou výplňovou zprávu, která se velmi podobala verzi v „Kancelářské kočce“. Výrok byl připsán „Morleymu“. V citátu z roku 1964, který uvádíme dále, bylo uvedeno celé jméno Morley: 16

Můžu si stěžovat, protože růžové keře mají trny, nebo se radovat, protože trnité keře mají růže. Záleží jen na tom, jak se na to díváte.“

V prosinci 1949 otiskla publikace Americké lékařské asociace krátké didaktické povídání o rozdílných postojích k životu: 17

Kromě těchto fyzických rozdílů je zajímavé si všimnout, že váš úhel pohledu a temperament ovlivňují způsob, jakým věci vidíte. Existuje stará legenda o dvou holčičkách, které se přestěhovaly do nového domu se zahradou. První holčička se šla podívat na zahradu a vrátila se smutně se slovy: „Maminko, ta zahrada je smutná, všechny růžové keře mají trny.“ Druhá holčička se vrátila a řekla: „Maminko, ta zahrada je smutná. Druhé dítě se vrátilo radostně a řeklo: „Maminko, ta zahrada je nádherné místo; všechny trnité keře mají na sobě růže.“

V roce 1964 populární publicista Earl Wilson otiskl příklad tohoto rčení a připsal ho J. Kenfieldovi Morleymu: 18

PŘIPOMÍNKA CITÁT: Můžete si stěžovat, protože růžové keře mají trny, nebo se radovat, že trnité keře mají růže. Záleží na tom, jak se na to díváš. – J. Kenfield Morley.

V roce 2003 vyšla sbírka „Moudrost divočiny: Quotes for Inspirational Exploration“ přiřadila verzi tohoto výroku slavnému prezidentovi Abrahamu Lincolnovi: 19

Můžeme si stěžovat, protože růžové keře mají trny, nebo se můžeme radovat, že trnité keře mají růže. Abraham Lincoln

Na závěr dodejme, že nejstarší QI nalezený doklad o tomto typu rčení se objevil ve francouzštině v knize Alphonse Karra, který odmítl uvést přiřazení. Toto rčení tedy nemá známého původce, ačkoli Karr byl prvotním místem popularizace. Připsání Lincolnovi se objevilo velmi nedávno a není podloženo.

Poznámky k obrázkům: Thorn od zdenet na adrese . Lincolnův portrét od George Petera Alexandera Healyho z roku 1869 na Wikipedii. Růže od LoggaWiggler na . Portrét Alphonse Karra na Wikimedia. Všechny obrázky jsou public domain. Oříznuto pro vytvoření kompozitu.

(Velký dík patří „Jazzovi“, jehož e-mail dal QI podnět k formulaci této otázky a provedení tohoto průzkumu. Velký dík patří W. Brewerovi a H. Wilsonovi Grayovi za poskytnutí podnětů QI k překladu veršů z roku 1853 z francouzštiny do angličtiny. Za případné chyby odpovídá QI.)